Historie srubů a roubenek
Dřeva jako stavebního materiálu bylo využíváno již od pradávna, zejména v zalesněných oblastech, kde bylo dřeva dostatek. Přestože se může zdát, že dřevo není stabilním a odolným materiálem, opak je pravdou. Dokladem toho jsou dochované stavby buddhistických chrámů z Japonska, ze 7. stol. n. l.
Rovněž v České republice je možné nalézt stavby staré několik století. Jako příklad můžeme jmenovat Slezský dům (jeden z největších roubených domů v ČR) v Karlově Studánce, který je součástí lázeňského komplexu vystavěného v rozmezí let 1803-1893.
Nelze opomenout ani roubenou chalupu Staré bělidlo, tedy stavbu známou z díla Boženy Němcové, Babička. Staré bělidlo bylo vystavěno roku 1797 a dodnes slouží návštěvníkům Ratibořického údolí.
Další dochované dřevostavby na území ČR
- hřbitovní kostel Panny Marie u Broumova
- dřevěný komplex mlýna v Pekle u Nového Města nad Metují
- Pustevny-Útulny (turistické chaty) Libušín a Maměnka, na Radhošti
- lázeňský dům v Luhačovicích
- Skanzen Vysočina (Veselý kopec)
- Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm
- Skazen Českého středohoří – Zubrnice
- Skanzen v Kouřimi
- Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova
- a mnoho dalších…
Technologie srubů a roubenek na klíč
Při stavbě srubů a roubenek rozlišujeme dvě výrobní technologie. A sice technologii kanadskou a technologii norskou.
Kanadská technologie jako základního stavebního prvku využívá kulatin, které jsou pouze zbaveny kůry a následně jsou připraveny k opracování na stavební prvky. Při využití kanadské technologie výstavby srubů a roubenek je potřeba velmi přesné a kvalitní zpracování. Mezery u kanadských roubenek úplně chybí a nejsou výjimky v podobě na milimetr přesně padnoucích konstrukcí.
Norská technologie výstavby srubů a roubenek využívá klád, které jsou ze dvou stran opracovány. Stěny u norské výstavby jsou tedy rovné.
Autor úvodního obrázku – dřevostavba: mzacha